Spolek firem ovládl výstavbu koridorů
Když Klausova vláda schvalovala v polovině 90. let náklady na modernizaci prvního a druhého koridoru, vyhradila z rozpočtu částku necelých padesát miliard korun. Od té doby oba koridory podražily na více než sto miliard, téměř stejně jako Jaderná elektrárna Temelín. Výstavbu koridorů ovládl kartel firem, který nevpouští do hry levnější konkurenci.
V říjnu 1996 vznikla v Brně společnost KPM Consult. Podle zakládací listiny firma zajišťuje inženýrskou a poradenskou činnost v oblasti železničních staveb. V jejím vedení však sedí nejvyšší šéfové stavebních gigantů, kteří by si za normálních podmínek měli v boji o státní zakázky na výstavbu koridorů tvrdě konkurovat. V představenstvu KPM Consult najdeme Zdeňka Burdu, ředitele největší české stavební společnosti Skanska. Její součástí se nedávno stalo Železniční stavitelství Praha, zastoupené v KPM Consult ředitelem Jindřichem Topolem. Dále zde jsou předseda představenstva Staveb silnic a železnic Bořivoj Kačena, šéf Železničního stavitelství Brno Michal Štefl, ředitel Železniční a průmyslové stavební výroby Uherský Ostroh František Sekanina či ředitel Subterry Petr Kuchár.
Někdejší ministr dopravy Martin Říman vzpomíná, jak ho na jedné ze služebních cest tito lidé zavedli do restaurace a tam s velkou pompou informovali o založení KPM Consult. Dodnes vnímá KPM jen jako lobbistickou organizaci, jejíž cílem je tlačit stát k otevírání dalších a dalších koridorových staveb.
Ohlédnutí za výsledky veřejných soutěží, které jako investor vyhlásily České dráhy, napovídá, že zdaleka nejde jen o běžný lobbing. Firmy sdružené v KPM od roku 1996 vévodí jako vítězové v tendrech na modernizaci koridorů. Jen Železniční stavitelství Brno získalo po založení KPM Consult od státu zakázky za téměř deset miliard korun. Mezi vítězi se neobjevují žádné zahraniční společnosti. Třetí největší firma na tuzemském stavebním trhu - Metrostav, která není členem KPM, získala od roku 1996 jedinou významnější zakázku.
Výjimkou je ostravská firma Tchas, v jejímž vedení působí syn sociálního demokrata Jaromíra Kuči, který byl poradcem jak expremiéra Miloše Zemana, tak nedávno odvolaného ředitele Českých drah Dalibora Zeleného. Po nástupu ČSSD k moci získal Tchas na koridorech, jako jediná firma mimo KPM Consult, několik kontraktů v hodnotě více než tři miliardy.
Podle bývalého ředitele Českých drah z let 1993 až 1995 Emanuela Šípa vyrostla v podobě KPM Consult extrémní personální unie pěti až šesti lidí, ovládající zlatý důl výstavby koridorů. Odhaduje, že pro spřízněné šéfy firem není problém se domluvit, kdo půjde do státem vyhlášených veřejných soutěží s nejvyšší nabídkou a kdo bude dělat křoví. Vítěz potom na sebe nabalí subdodavatele z KPM Consult či s nimi propojených společností.
Někdejší předseda představenstva KPM Consult Vojtěch Kocourek, který se loni na podzim stal náměstkem ministra dopravy, popírá, že by společnost vznikla proto, aby si její členové pojistili zakázky na výstavbu koridoru. Firmy nespolupracují, aby vytvořily kartel, ale proto, aby bylo možné konkurovat v zahraničních tendrech nabídkou našich kapacit moderním způsobem na klíč, tvrdí Kocourek, který z KPM Consult přešel rovnou do nejvyšších vládních kruhů.
Miliardy tečou jen jedním směrem, str. 4
Miliardy za koridory tečou už dlouho jen jedním směrem
Na to, aby vlaky jezdily v budoucnu až 160 kilometrů za hodinu, vydávají České dráhy desítky miliard. Už roky z nich získává nejvíc seskupení firem, které by si měly v boji o zakázky konkurovat. Nedělají to.
Praha, 27. 5. 2003
Drtivou většinu zakázek na výstavbu vysokorychlostních koridorů získává již po řadu let šestice velkých stavebních firem.
Jde o největší českou stavební společnost Skanska, dále Železniční stavitelství Praha, Stavby silnic a železnic, Železniční stavitelství Brno, Železniční a průmyslovou stavební výrobu Uherský Ostroh a Subterru. Tyto podniky se v roce 1996 sdružily do jediné konzultační společnosti pod názvem KPM Consult. Do jejich správních a dozorčích orgánů přešli i vysocí státní úředníci Českých drah, kteří zodpovídali za veřejné soutěže na koridorové zakázky.
Někteří z nich se dnes vracejí na vlivné funkce na železnici i ministerstvu dopravy.
Chtěli jen potřít konkurenci v zahraničí
Podle náměstka ministra dopravy a bývalého předsedy představenstva KPM Consult Vojtěcha Kocourka je spolupráce těchto firem diktována výhradně snahou upět v zahraničních veřejných soutěžích.
Rozdílně líčí důvod vzniku KPM Consult jeho současný generální ředitel František Maruška, který je zároveň šéfem další koridorové firmy Elektrizace železnic Praha. Maruška ve stanovisku pro Hospodářské noviny uvádí, že rozsáhlé práce na modernizaci tuzemské železniční sítě vyžadují velmi dobrou organizaci a koordinaci všech stavebních, montážních a dodavatelských firem. K tomu, aby byly tyto činnosti systémově a harmonicky sladěny, vznikla právě firma KPM Consult.
Maruška tak prakticky potvrzuje, že ať už KPM Consult slouží k čemukoliv, rozhodně popírá zdravou konkurenci mezi stavebními a montážními firmami na železnici.
Lidé, kteří mají blízko ke Generální inspekci Českých drah, mluví o dohodě, podle níž každá z firem KPM Consult odvádí do fondu této brněnské společnosti pět procent z finančního objemu často až několikamiliardových zakázek, kterou od státu získá. Tuto informaci se však Hospodářským novinám nepodařilo ověřit, neboť nemají přístup k vnitřnímu účetnictví soukromé akciové společnosti KPM.
Vojtěch Kocourek existenci jakékoliv dohody popírá s tím, že firmy žádnou, pro ně stanovenou částku do rozpočtu neodvádějí. Zároveň ovšem peněžní toky mezi podniky a KPM Consult připouští, když říká, že vzájemný vztah je založen na cenovém ohodnocení jednotlivých druhů činnosti, které společnost KPM pro jednotlivé subjekty zabezpečuje.
Ze státních služeb do soukromých a zpátky
Jedním z duchovních otců vysokorychlostních tratí v České republice je Jaroslav Vosáhlo, který v letech 1992 až 1994 působil jako člen představenstva projektové společnosti SUDOP Praha.
Právě tato firma zpracovala pro státní České dráhy studii proveditelnosti výstavby koridorů včetně modelu jejich financování. Když se práce na prvním koridoru rozjely, stal se Jaroslav Vosáhlo vrchním ředitelem Divize dopravní cesty na Českých drahách. Jde o klíčový odbor, který je zodpovědný za vyhlašování a průběh všech veřejných soutěží na modernizaci tratí včetně zakázek na projektování koridorových staveb. Naprostou většinu soutěží na projekty vyhrál právě SUDOP.
Monopolním dodavatelem projektů zůstal SUDOP i poté, co se Jaroslav Vosáhlo stal prvním předsedou představenstva čerstvě založené společnosti KPM Consult.
Od roku 1998 je inženýr Vosáhlo podle údajů z obchodního rejstříku opět členem představenstva firmy SUDOP, která plynule získává od Českých drah další objednávky na projektování koridorů.
Klasikem konfliktu zájmu, kmitajícím mezi státními drahami a soukromými stavebními společnostmi, je další člověk spojený s koridory: Jan Komárek, který působil od ledna 1999 na Českých drahách jako technický náměstek vrchního ředitele Divize dopravní cesty a v lednu 2001 povýšil na post šéfa této divize.
V době, kdy pracoval jako divizní náměstek v Českých drahách, byl více než tři čtvrtě roku členem představenstva Železničního stavitelství Brno a Železniční a průmyslové stavební výroby Uherský Ostroh a dalších dvou firem zabývajících se modernizací tratí. Zájmy všech těchto podniků jsou přitom zásadně rozdílné, než by měla být hospodářská politika státních Českých drah.
Právě ŽS Brno získalo během Komárkova angažmá v ČD zakázky v objemu téměř sedm miliard korun. Začátkem letošního roku se Jan Komárek stal vrchním ředitelem státní Správy železniční dopravní cesty, která ze státního rozpočtu finančně napájí České dráhy, nově přetvořené na akciovou společnost.
Praskající pražce příliš nevadily
Ve funkci člena dozorčí rady Železničního stavitelství Brno také až do srpna loňského roku působil bývalý náměstek ministra dopravy Ivan Foltýn. Tento vlivný lidovec dokonce byl v jednu dobu stínovým ministrem dopravy čtyřkoalice, úřadujícím předsedou správní rady Českých drah a zároveň členem dozorčí rady ŽS Brno. Nedávno se Foltýn stal předsedou správní rady Správy železniční dopravní cesty.
V roce 1995 proběhla soutěž na dodávku betonových pražců pro trať Děčín - Břeclav. Před dvěma německými firmami ji vyhrála Železniční a průmyslová stavební výroba Uherský Ostroh. A to navzdory tomu, že České dráhy měly s výrobky této firmy nejhorší zkušenosti, když jim v přechozích letech popraskalo zhruba třicet tisích ze sto tisíc dodaných pražců. Předsedu komise Michala Růžičku, který byl tehdy šéfem technické sekce Českých drah, dnes najdeme v představenstvu akciové společnosti s výmluvným názvem Koridor, která má v obchodním rejstříku zapsánu pestrou škálu činností včetně nákupu a prodeje nemovitostí. V jejím představenstvu seděli až do roku 1999 i ředitel ŽPSV Uherský Ostroh František Sekanina a šéf ŽS Brno Michal Štefl.
České dráhy v propletenci vztahů
Právě firma Koridor může posloužit jako odrazový můstek k rozplétání úzkých majetkových vazeb a peněžních toků mezi firmami, sdruženými v KPM Consult.
Podle údajů v internetových Finančních novinách jsou Koridor, Železniční a průmyslová stavební výroba Uherský Ostroh a další stavební firma B a P akcionáři společnosti Morávka Centrum, vlastnící luxusní hotelový areál v Brně (více zde). Přitom stoprocentním majitelem firmy B a P je Železniční stavitelství Brno. Předsedou dozorčí rady B a P byl již zmiňovaný současný ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek, a to po celou dobu, co působil jako technický náměstek na Divizi dopravní cesty Českých drah.
Celý tento propletenec se spoluvlastnictvím hotelu, který finanční analytici běžně považují za vhodnou zástěrku pro přelévání peněz mezi navzájem propojenými firmami, má překvapivou pointu. Podle výroční zprávy z roku 2001 vlastní České dráhy devětačtyřicet procent akcií společnosti CZ Centrum, jejímž zakladatelem je Morávka Centrum. Předsedou představenstva CZ Centrum je ředitel ŽS Brno Michal Štefl a předsedou dozorčí rady šéf ŽPSV Uherský Ostroh František Sekanina.
Stavme koridory, ať to stojí, co to stojí
Jak vyplývá z výroční zprávy Českých drah, akcie CZ Centrum přešly na dráhy na základě darovací smlouvy, uzavřené s Morávka Centrum. Na základě tohoto daru byl státní podnik České dráhy dlouhodobě finančně zainteresován na zisku koridorových stavebních firem.
Jinak řečeno: hodilo by se mu, aby na stavbě, kterou by měl chtít pořídit co nejlevněji, se prostavělo naopak co nejvíc.
Krátce před loňskými volbami schválila vláda Miloše Zemana výstavbu třetího a čtvrtého železničního koridoru. Zároveň Parlament odsouhlasil rozdělení Českých drah na státní Správu železniční dopravní cesty a akciovou společnost České dráhy. Podle nového zákona si státní Správa musí objednávat veškeré modernizace tratí od nové akciové společnosti. Do ní však už nemá přístup žádný kontrolní orgán státu.
text na doprovodném obrázku v Hospodářských novinách:
Miliardy za koridory
České dráhy do konce minulého roku rozšířily délku modernizovaných železničních koridorů na 458 km tratí. V tu chvíli zbývalo postavit ještě 216 kilometrů, aby byly I. a II. koridor (Děčín - Břeclav a Bohumín - Břeclav) hotovy.
V roce 2003 má být dokončeno dalších přibližně 53 kilometrů. Výstavba každého koridoru přijde na 36,5 miliardy, připočteme-li náklady na modernizaci železničních uzlů, vyjde částka kolem 100 miliard. V příštím roce dráhy zahájí modernizaci IV. koridoru Praha - Horní Dvořiště a poté III. koridoru Cheb - Mosty u Jablunkova.
Po modernizovaných železničních tratích se mohou vlaky pohybovat až 160kilometrovou rychlostí.
Kdo je kdo
KPM Consult - společnost, kterou založily firmy, jež by si měly konkurovat při zakázkách na výstavbu koridorů.
Vojtěch Kocourek - dnes náměstek ministra dopravy, dříve předseda představenstva KPM Consult.
František Maruška - současný generální ředitel KPM Consult, o této firmě říká, že vznikla proto, aby byly sladěny a harmonizovány činnosti kolem koridorů.
Jaroslav Vosáhlo - první předseda představenstva KPM Consult, jeden z duchovních otců myšlenky modernizovat železniční koridory.
Jan Komárek - v době, kdy byl jedním z vrcholných manažerů Českých drah, působil zároveň ve firmách, které pro ně měly modernizovat koridory.
Emanuel Šíp - někdejší ředitel Českých drah, o KPM Consult mluví jako o unii pěti, šesti lidí extrémně propojených, ovládajících zlatý důl.
konec textu na doprovodném obrázku
Jiří Leschtina,
spolupracovník Hospodářských novin
Komentář NŽ:
Údaje o počtu popraskaných pražců jsou asi nadnesené, protože spíše odpovídají období, kdy se začaly používat první předpjaté pražce typu SB 8P (nejrozšířenější), P2 a P3. S nyní téměř výhradně používanými pražci typu B 91S tyto problémy prakticky nejsou.
Neznám ceny zahraničních pražců, takže nemohu srovnávat, lze však právem předpokládat, že pražce vyráběné v České republice budou výrazně levnější při srovnatelné kvalitě. A v ČR má Železniční a průmyslová stavební výroba Uherský Ostroh, a. s., monopolní postavení.
Nejnovější poznatky potvrzují zapojení Metrostavu do této skupiny, proto je velmi pravděpodobné, že o zakázky na koridorech nyní bojuje skupina firem, které splňuji nesmyslné (evidentně úmyslně dělané) zadávací podmínky (například zadávácí podmínky Chocně, soubor jpg, velikost 276 kB), ve složení Skanska CZ, ŽS Brno, Stavby silnic a železnic, Metrostav, Tchas a Subterra.
Tato situace se pochopitelně projevuje v předražených cenách jednotlivých koridorových staveb. Někde více, někde méně. Proto lze souhlasit s tím, že konkurence na tomto poli by věci výrazně prospěla.
Pokud společnost KPM Consult byla založena proto, aby české firmy mohly lépe konkurovat v zahraničních tendrech, ať členové vedení této společnosti předloží seznam zahraničních tendrů, ve kterých v ní sdružené firmy uspěly.
|
