Vážení čtenáři,
v rukou právě držíte první číslo českého nezávislého občasníku Nezávislý železničář, který je určen všem železničářům, železničním fandům, pozorovatelům a dalším, kteří se zajímají o železniční politiku a o technický vývoj na železnici.
V tuto chvíli si asi říkáte, zda není zbytečné mít další celorepublikovou tiskovinu orientovanou na železniční politiku, když už existují podnikový Železničář a odborářský Obzor a Zájmy strojvůdce. I já jsem si tuto otázku pokládal a přemýšlel o ní tak intenzivně, že jsem kvůli tomu usínal i po druhé hodině ráno, ačkoliv jinak nemám s usínáním žádné problémy. Chvíli jsem si říkal, že to má smysl, pak ne, potom zase ano - až jsem došel ke konečnému závěru: Má to cenu! (Alespoň to zkusit!) A věřím, že Vy - čtenáři - mi nakonec dáte za pravdu!
Ono to totiž jsou poněkud jiné noviny! Jak už samotný podtitulek napovídá, jsou to noviny všech železničářů - bez ohledu na to, zda železničář je či není pracovníkem Českých drah, zda je odborově (ne)organizován, zda vůbec má železnici rád (Bohužel, je mezi námi železničáři dost železničářů, kterým láska k železnici vůbec nic neříká! Lze to přirovnat k vztahu matky a jejích dětí: Dost synů a dcer nemá vlastní maminku v lásce. Někteří ji přímo nenávidí! Najdou se i tací, kteří vlastní matku - vlastní krev bez jakýchkoliv zábran zavraždí!! Stejně tak je to i na dráze. Matka dráha dává všem železničářům práci. I těm nádražákům, kteří ji z vděčnosti ubližují, ničí nebo alespoň špiní její jméno. Pro příklady nemusíme chodit daleko - DOSUD (!) působí nejen na provozních pracovištích, ale především tam nahoře - na OPŘ, GŘ i SR ČD a na MDS ČR.) ap.
Protože předpokládám, že čtenáři NŽ odebírají alespoň jeden z uvedených periodik, kde je věnován dostatek prostoru aktualitám a běžným informacím, nebudou tyto informace v NŽ zveřejňovány. Prakticky celý prostor NŽ bude poskytnut čtenářům-dopisovatelům! Psát do NŽ může každý, splní-li určité podmínky, které budou vysvětleny v samostatném článku Jak dál? aneb Jak psát do Nezávislého železničáře na druhé straně listu.
Byl bych proto nerad, kdyby NŽ byl chápán jako konkurence Obzoru a Železničáře. NŽ naopak bude tato periodika doplňovat, protože nebude zveřejňovat informace, které v nich najdete a naopak zveřejní ty informace, které by ostatní železniční periodika asi těžko zveřejnily.
V dobách studené války mezi OSŽ a vedení ČD a MDS se Ú OSŽ do Obzoru moc hodila jakákoliv informace poukazující na špatnou řídící činnost resortu. Nyní, kdy OSŽ se výrazně podílí na hospodaření podniku (až nezdravá blízkost OSŽ a managementu ČD, členství pana Duška ve SR ČD) hrozí nebezpečí, že si čtenáři již nepřečtou informace o špatném hospodaření (ne, že by se přestalo špatně hospodařit, ale logicky by se to tutlalo). Možná se dopisovatelé Obzoru dočkají nepříjemného procitnutí, až jim odboráři sdělí: Ode dneška nebudete o nás a naší práci vůbec psát! Kdo ví?! Ú OSŽ to ZATÍM toleruje (viz např. Úskalí účasti odborů ve správní radě podniku v O 31/98 a Je čas se zamyslet v O 46/98). Věřte, že vím, o čem mluvím!
V Železničáři nenajdete oponentské články vůbec! Že by vedení ČD nedělalo vůbec žádné chyby či alespoň diskutabilní rozhodnutí?! Určitě ne, ale projevuje se zde jistá ZÁVISLOST na vydavateli! Také paní vedoucí redaktorka odmítá v Železničáři, jenž má osm stran, vyhradit celou stránku Ž názorům čtenářů. A to mluví o jakési obousměrné komunikaci redakce - čtenáři. Lze si to vysvětlit buď tím, že Železničář má málo dopisovatelů, anebo ta druhá část Železničářů už není tak optimistická jako vedoucí redaktorka (potěšená svým znovujmenováním do této funkce).
Že fantazíruji? Ne! Uvedu příklad: Asi víte, že odboráři a současné vedení resortu se snaží přetransformovat ČD, s. o., na ČD, a. s. se 100 % účastí státu. Také jste si možná všimli, že ani v Obzoru a už vůbec ne v Železničáři nebyl zveřejněn jeden jediný oponentský článek proti tomuto záměru. Že by se nenašli odpůrci?! Anebo jen názor vedení drah je jediný správný?! Nebo skutečně věříte tomu, že pouhou změnou právní formy ze s. o. na a. s. se 100 % účastí státu (v praxi převod majetku na firmu a ZÚŽENÍ okruhu lidí ovládající firmu!) a ponecháním neschopných lidí na místech ve staré a nefunkčí organizační struktuře najednou budou České dráhy prosperovat?! A není tajemstvím, že OSŽ touží po spoluřízení ČD a dokonce uvažovalo o koupi části akcií plánované akciovky ČD! První přání jim bylo vyplněno. Pokud ČD, a. s., nakonec skutečně vzniknou, kdo ví, zda pan ministr Peltrám nenavrhne Vládě ČR prodej části akcií strategickému partnerovi - OSŽ...?! (OSŽ by to zaplatilo z peněz za majetkové podíly ve společnostech ČMKOS)
To ale neznamená, že NŽ bude jakýmsi odpadkovým košem těchto zavedených periodik a zveřejní jakýkoliv příspěvek! Mojí snahou jakožto vydavatele NŽ je na jedné straně poskytnutí prostoru zejména těm, kteří nemůžou v Železničáři anebo v Obzoru ten či onen názor (jiný než oficiální a jedině správný názor vedení resortu železniční dopravy) publikovat či dokonce nesmí (např. z politických důvodů) publikovat vůbec (!) a na straně druhé vyzvat čtenáře k zamyšlení a následné otevřené diskuzi o SKUTEČNÝCH problémech železnice.
Mým cílem jakožto vydavatele NŽ pak je touto železniční osvětou konečně dosáhnout (respektivě přinutit vedení ČD k dosažení) pozitivního obratu na Českých drahách! (tím ovšem moje činnost nekončí!)
Závěrem si lze jen přát, aby se Vám Nezávislý železničář líbil a aby si našel mezi Vámi své příznivce a tak své nezastupitelné místo mezi ostatními železničními periodikami, jinak by nemělo smysl jej vydávat. I když je únor, přeji Vám čtenářům i Vašim rodinám do nového roku hlavně pevné zdraví a nervy, trochu štěstí, hodně úspěchů, spokojenosti a odvahy bránit naši železnici.
Váš
Martin Najman,
vydavatel a šéfredaktor Nezávislého železničáře
|
